Říjnový výlet z Borových Lad do Železné Rudy s nocováním na nouzových nocovištích Modrava a Hůrka. Celkem 62 kilometrů - trasa zde: https://mapy.cz/s/39kfJ.

Michal nám na léto vymyslel pořádný challenge: jít kratší verzi trasy s názvem Slovenska planinska pot, která vede skrz Slovinsko přes nejvyšší vrcholy Pohorje, Kamniško-Savinjských Alp, Karavanek, Julských Alp (aji Triglav!) a ještě nějakých hor, které se jmenujou tak nějak všelijak. Bylo to prostě strašně moc nádherné! :-)
Naše trasa: https://mapy.cz/s/2VKdF

Sighisoara je, podobně jako nedaleká Alba Iulia, taky krásné město s dochovaným opevněním, ale je taková autentičtější, víc středověká, a hlavně stojí na kopci, ze kterého je nádherný výhled na řeku Târnava a tak vůbec do kraje. Já jsem do ní přijela kolem šesté ráno, takže jsem úzkými dlážděnými uličkami šplhala na vrchol ke kostelu úplně sama. Úžasný zážitek.

Jen málo rumunských měst hrálo hlavní roli v tolika kapitolách národních dějin, jako Alba Iulia, která má i český překlad – Královský Bělehrad. Bylo významným centrem Dácie, po jejím dobytí Římany v roce 106 n.l. v něm sídlily jednotky římských legií, v roce 1918 zde bylo vyhlášeno jednotné Rumunsko a o čtyři roky později byl ve zdejší katedrále korunován král Ferdinand I. Město má skvěle dochované historické centrum, ohraničené hradbami ve tvaru hvězdy. Chcete-li se o historii města dozvědět trošku víc, můžete si projít například stezku tří opevnění, jejíž součástí je i prohlídka rytířských sálů (kde se dodnes scházejí Templáři!), věznic a bastionů. Ve městě je také muzeum rumunské historie od prvních vykopávek až do současnosti, ale i moderní pěší zóna a skvělá zmrzlina. My jsme z něj byli fakt nadšení.

Hasmas [Hašmaš] je pohoří ve střední části rumunských západních Karpat. V této oblasti žije početná maďarská menšina, proto má pohoří i maďarský název - Hagymás.
Na jeho nejvyšší vrchol Hasmasul Mare (= Velký Hašmaš) jsme lezli z vesnice Balan přes chaloupku Piatra Singuratica, kde můžete přespat. Stále tam jsou přitomni chataři, kteří vám uvaří čaj či polívku.
PS: Víte, jak se řekne rumunsky kamzík? Černá koza!

Náš téměř třítýdenní pobyt v Norsku zakončujeme v Bergenu. Neobcházíme cíleně památky, spíš se necháme unášet tím, na co narazíme.

Ostrovu Hovden se říká též Barekstad a dá se na něj dostat asi čtyřikrát denně lodí z města Floro. Po jeho východní části vede štěrková cesta a stojí tam pár domků, ale západní část je zcela neobydlená. Přešli jsme ostrov právě po této zápaní části, přenocovali jsme u neobývaného majáku Kvanhovden a druhý den se vraceli do přístavu středem ostrova, přes "hory". V albu jsou též fotky z města Floro a z výletu do hor na pevnině severně od Floro.

Po týdnu stráveném v pohoří Jotunheimen pokračujeme trekem u fjordů. Zdolání hory Skala představuje docela silný sportovní zážitek, protože na její vrchol, položený ve výšce 1848 metrů nad mořem, se chodí od fjordu - tedy z nuly.